ŽÍTKOVSKÉ BOHYNĚ - čtivo (nejen) na víkend

Podzim už zaklepal na dveře. 

Přichází doba pozdních odpolední s knihou a čajem. 

Chcete-li ve svých čtecích chvilkách zažít něco nevšedního, chcete-li napínavý příběh na motivy skutečných událostí, u kterého budete chvílemi zírat s otevřenou pusou, pak se vrhněte na Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové. 

Je to docela obyčejně vyhlížející kniha, které si v regálu možná ani nevšimnete. Dá se pořídit v brožovaném a vázaném vydání. Není to novinka, vyšla už v roce 2012. Takže, vy, kdo ji znáte, přelaďte na jiný kanál. Já ji četla asi před rokem, ale sáhla jsem po ní znovu. 

Příběh nás zavede do Bílých Karpat, do oblasti kolem Starého Hrozenkova. Tam "vysoko v kopcích ... žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele — její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…" Tolik si můžeme přečíst na obalu. 

A moje dojmy? Když jsem do knihy nahlédla a viděla, že je prošpikovaná dokumenty z archivů, říkala jsem si, že to nebude nic pro mě. V archivu jsem strávila tři roky nad diplomkou, tak proč se mučit znovu? Jenže archivní materiály tu doplňují příběh a dávají mu autenticitu. Nebyly nijak rušivé, dokreslily atmosféru a ducha doby, některé mě šokovaly. Knížka mě zkrátka přišpendlila na pohovku a těch 450 stran jsem přečetla jedním vrzem.

A jak je to se skutečností příběhu? Sama autorka uvádí, že kniha je napsaná na základě osudů žítkovsých žen, ne všechno se však shoduje s realitou. Stejně tak je to i s dokumenty. Jsou smyšlené, ale vycházejí z existujících materiálů. 

Více o knize, o jejím vzniku, o hranici mezi realitou a fikcí si přímo od autorky můžete poslechnout tady.

A kdo že je Kateřina Tučková? Je to mladá autorka, která obdržela cenu Magnesia Litera 2010 za své předchozí dílko a její Žítkovské bohyně získaly cenu Josefa Škvoreckého. Je pověstná svým smyslem pro detail a precizním historickým výkladem. Však tuto knihu připravovala tři roky! 


Knihu vřele doporučuji, ta naše jde z ruky do ruky. Teď poletí i "za louži".
Přeji vám pohodové podzimní dny s dobrým čajem, teplou dekou a třeba i s bohyněmi.
Krásný den...Kat....