Splněný sen - MŮJ

Stalo se vám někdy, že se vám splnil sen? Nemyslím teď přání, touhu, ten denní sen. Ne to, kdy si řeknete: " To je asi déja vu. To už jsem někde zažila." Ale ten opravdický noční sen, který se zdá samovolně. Ten noční sen, kdy jste si jisti, že se vám to zdálo a teď je to tady.

zdroj

Mně teda jo. Dokonce několik. A mám na to svědky. 

Poprvé jsem si téhle "schopnosti" všimla na střední škole. 

To bylo tak. Bydlela jsem na intru na kopci nad městem s nádherným výhledem na město. Jednou večer hlásili rozhlasem, že děvčata v prvním patře (ano byl to dívčí internát) si mají pořádně zavřít okna, protože kolem chodí nějaký úchyl a obnažuje se. Nevím, co tím mysleli. Do prvního patra by nikdo nevylezl, bylo dost vysoko. Spider man tehdy nežil. Takže s odstupem času podezírám vychovatelky, že nám chtěly znemožnit erotický zážitek a nechat si podívanou pro sebe. 

Jenže tu noc jsme se všechny bály. 

My, ve druhém patře, jsme spaly s kapesními nožíky pod polštářem. V prvním patře dokonce holky držely hlídky. 

A tu noc se mi zdál sen: 

Byl krásný slunečný den. Naše dívčí parta se vracela ze školy na internát na kopci. Už cestou jsme viděly, že před internátem jsou bagry a něco bagrují. Ze zatáčky po příjezdové cestě k našemu dočasnému domovu vyjela modrá tatrovka a svištěla to z kopce přímo k nám. V ní seděl řidič, který měl vystrčený loket z okýnka a kouřil. Šibalsky na nás mrknul a usmál se. Měl výrazné modré oči a z pod zmijovky mu vyčuhovaly světlé vlasy. A to byl ten obávaný úchyl!!!

Ráno u snídaně, když jsme rozebíraly drama dnešní noci a trumfovaly se, která z nás měla lepší dostupnou zbraň a plán na zneškodnění úchyla, jsem se s tímhle snem svěřila naší pubertální partě. Popsala jsem všechny detaily. 
Společně jsme se zasmály. Ten den bylo totiž pod mrakem a nic nenaznačovalo tomu, že by krásnou louku pod intrem měl někdo ničit. 

No, a co bylo dál asi tušíte. NIC....

zdroj

Ne, kdepak. Ze školy jsme šly v krásném slunečném počasí (vyjasnilo se) zabrané do hovoru o blbých učitelkách, trapných klukách, nemožném ohozu Novákové z áčka... a dalších filozofických tématech. 
I tu jsem se zastavila a beze slov zůstala koukat na kopec. Přidaly se další až nás nakonec všech dvanáct stálo na chodníku pod kopcem a s otevřenou pusou zíralo na bagry na kopci. Jako ve filmu jsme všechny pootočily hlavu do leva na příjezdovou cestu, odkud se vyřítila oranžová tatrovka. Čekaly jsme, kdo bude za volantem. A světe div se, byl tam Spider man. 
Ne, nebudu si dělat srandu. Byl tam pokuřující řidič s loktem vystrčeným z okýnka, na hlavě měl zmijovku z pod které vykukovaly světlé vlasy a svýma výraznýma modrýma očima na nás udiveně koukal. Asi nemohl pochopit, proč na něj civí banda puberťaček s otevřenou hubou. 

Možná jste si všimli, že ve snu jsem se sekla s barvou tatrovky, jinak všechno sedělo.

Je jasné, že celý večer jsme řešily, že víme, kdo je úchyl a jak to oznámit policii.
"Káťo, musíš jít za vychnama (rozuměj vychovatelkami) a říct jím to. Zachráníš ostatní!"
Představovala jsem si, jak v kanceláři vysvětluju a žmoulám u toho kapesník:
"Víte, já měla sen...."
V tom nejlepším případě by se mě zeptaly, co kouřím za model, nebo mě poslaly pod studenou sprchu i bez dýchnutí. 
Ale měla jsem dilema...
To naštěstí brzy skončilo, protože se ukázalo, že onen úchyl je školníkem místní základní školy. Jestli měl něco společného s řidičem té oranžové tatrovky, to dodnes nevím.
A pod intrem nám postavili volejbalové hřiště. 

Nevýhodou téhle mojí "schopnosti" je, že nikdy předem nepoznám, který sen se splní. 
A o tom, že vyhraju sportku, se mi nikdy nezdálo :(

Co vy? Máte zkušenost se splněným snem?
Krásný den...Kat....