(Ne)známý Krumlov

Co s načatou sobotou?

Meteo mapy slibovaly sice lehké mraky, ale sucho...

Jedeme do Krumlova.

Naposledy jsme tam byli, když PaPrd ještě chodil v pohádce a vybíral si svoje rodiče ... "Až jednou přijde..."

Ideální příležitost ukázat mu Český Krumlov! (A hlavně!!! tam nově otevřeli můj zamilovaný obchod Ľoccitane. To ale PaPrdek a manžel nemusí vědět.)

Krumlov nikomu z vás představovat nemusím. Snad jen připomenu, že od roku 1992 je městečko chráněno organizací UNESCO a Státní hrad a zámek Český Krumlov na seznamu samozřejmě nechybí. 

Taky je v zámecké zahradě nejznámější otáčivé hlediště v Čechách, není však jediné. 

Když jsme přijeli do Krumlova, rozložili kočár, vybalili svačinku pro miminko, ZAČALO PRŠET. 

A poprchávalo celý den. Kde jen meteo mapa udělala chybu?

Ale co, nejsme z cukru a kočár má pláštěnku...

Tak jdeme?

Jako první se zastavíme v tomhle obchodě.

Mají tu perníky, marmelády, bio mošty, likéry a pálenky. Nevím, jestli ty jsou bio.

PaPrd ochutnal marmeládu a já ořechovici. Prý na zahřátí. 

Bio třešňový mošt bereme domů.

Potom sejdeme nepojmenovanou uličkou dolů k řece na Náplavku. Jůů, co to tady je?

Vrátíme se na rušný Latrán... 

... pozdravíme vodáky, které déšť rozhodně neodradil.

Před obědem ještě navštívíme Medvídkový krámek...

A konečně do naší oblíbené hospůdky k řece - U Dwou Maryí. Mňam. Musím ale zmínit, že většina krumlovských hospůdek a krámků není dělaná pro kočárky... Není divu. Do architektury se zasahovat nesmí a tehdy se s kočárkama netrajdalo. 

Po obědě nás čeká Muzeum obchodu, kde uvidíme "ženu za pultem", staré cedule, krabičky na tabák, pokladny, váhy, láhve na sifon, zkrátka, na co si jen vzpomenete. 

Vstup je zdarma. 

Hned vedle zabíhám do Domu českých řemesel. Je to tam samý schod, ale já běžím pro jednu konkrétní věc... Bohužel nemají, tak sahám aspoň po mýdle.

A teď už jenom chodit, dívat se...

... dát si kávičku, štrúdl ....

... a cítit se jako v Provence... (I tam občas prší.)

Překvapilo mě, že i v Krumlově dostanete LÁZEŇSKÉ OPLATKY. No jo. 

Lázeňskou péči si prý v Českém Krumlově můžete dopřát. Řekněte mi, v kterém hotelu ne? Zabalí vás do ručníku, promačkají ramena vonným olejem a hned je to "SPA". Nemluvím o té krumlovské Lazebně. Tam já nebyla. 

Ale zpátky k oplatkám. Nemohla jsem je tam nechat... Stejně jako levandulový medvídkový polštářek. Ten je - hádejte pro koho. (Nápověda). A parádní retro gumu a medvídkovou dózu na poklady. 

Zámek a zahradu jistě znáte z pohledů.... 

Ale co bych byla za neřáda, kdybych vám neukázala medvídky z hradního příkopu.

A úplně náááhodou, skoro před odjezdem jsme narazili na "můj" krámek. 

Koupila jsem si balzám na rty - těch není nikdy dost - a dostala spoooustu vzorečků... 

Doufám, že vás výlet neunavil. 

Jaký jste měli víkend? 

Víte, kde je další otáčivé hlediště?

Krásný den...Kat...

Proč máme "PaPrda"?

Otázkou není PROČ máme děťátko. To je snad jasný každýmu. 
Po svatbě nám ho doručil čáp. Nikoliv expres, ale do vlastních rukou. 
Otázkou je, proč mu říkáme PAPRD.

To bylo tak: 
Když jsme zadali do přírodního systému objednávku na mimi, kterou nám schválili hned na poprvé, přišlo nám avízo, že je potřeba vybrat jméno. Času je prý dooost, tak nějak devět měsíců. 
No, to se řekne, vyberte jméno... 
JENŽE: když nevíme, jestli nám svrchu přidělí onu nebo onoho? 

"Hele, když je času dost, nebudu to hrotit." odložila jsem tuto povinnost. 
"A no jooo, tak prokrastinuji." odpovídala jsem v duchu psychologům, kteří by takto šeredně označili mojí lenost.
"Já to jméno vyberu, až jak se bude hodit k tomu miminku."

JENŽE: jak s tím miminkem navázat vztah? 
"Co, Ty moje embryo, jak se dneska máš?"

Bylo potřeba toho človíčka nějak pracovně označit :).

Chtěla jsem udělat manželovi radost.... a vybrat pro miminko pracovní pojmenování, které bude nějak spojené s ním, tedy s manželem.

A můj manžel, má  - jak to jen říct kulantně - nozdry jako kráva. Teda jako kobyla.
Asi takhle nějak: 

zdroj

Je to zkrátka dědičné..., je to prostě rodinný rys...
A tak jsme se v záchvatu smíchu usnesli, že holčička bude NOZDRA. 

A proč je chlapeček PaPRD? 
Spojení s manželem je zřejmé....PRDe jsme mu říkat nechtěli...

A tři poznámky na závěr: 

• mít miminko, které hezky prdí, je fakt výhoda. Nevíme, co je to kolika.
• nevím, jestli je prdění dědičné.
• naše miminko oslovujeme jeho pravým jménem, které jsme s láskou vybrali. A o tom, jak jsme vybírali jméno, někdy příště :)

Krásný den...Kat....

Vzpomínky na Madeiru

Čas dovolených je v plném proudu. Tak já vás také na jednu vezmu... 
Nejsem vyloženě válecí typ, takže lehárko u moře bude jen jeden den. 
Vezměte pohodlné boty, batoh, plavky, něco proti větru .... a letíme .... na Madeiru, na ostrov věčného jara. 

Madeira je největší ostrov souostroví Madeira. (No jo, trochu se to plete.) Leží necelých tisíc kilometrů od Lisabonu a náleží k Portugalsku. Madeira je velká asi jako půlka Šumavy. Asi by se dala přejet na kole, ale jsou tu šílené krpály. Říkám si, jak je možné, že žádný vítěz Tour de France není z Madeiry. Dojet si na kole třeba jen do krámku, je, alespoň pro mě, nadlidský výkon.

Už samotné přistání je zážitek. Madeirské letiště patří k deseti nejnebezpečnějším letištím světa. Část jeho runwaye je na pilonech nad mořem a pod částí letiště vede silnice. 

Foceno z autobusu, hned vedle oceánu je runway.
Nechtěla bych tady mít domek :)

Hotelový pokoj nabízel přímo výhled snů. A začínat den snídaní na hotelové terase, se zasněným pohledem do modré dáli.... je prostě fantazie.
Každé ráno kolem nás jezdila loď s tuleněm na boku na druhý obydlený ostrov Madeirského souostroví Porto Santo, kde jsou na rozdíl od Madeiry písečné pláže. Každý večer se loď vracela. 

Svítání na Madeiře. Lodička s tuleněm veze turisty na Porto Santo. Výhled z pokoje.

Ve čtvrti Monte je takováhle krásná džungle. 

V hlavním městě Funchal je toho hodně k vidění. Rybí trh, ovocný trh, oceán, překrásné parky, roztomilé domy, stylové restaurace, přístav... Kabinovou lanovkou se můžete nechat vyvézt nahoru do čtvrti Monte, kde je i stejnojmenný kostel. Dolů se pak můžete nechat svézt sáňkami. Ano! Chlapi od sáněk mají speciální boty, kterými brzdí. Když jsem viděla ty fofry, volila jsem i na cestu zpět lanovku. No jo, posera... :)

Kohopak svezou?

Vidíte ten krpál?

Na Madeiře se můžete projet replikou lodi Santa Maria, kterou jel Kryštof Kolumbus v roce 1492 přes Atlantský oceán. 

Krásná Santa Maria

Přivítá vás dobová posádka s papouškem a malým hlídačem. 

     

Madeirské víno chutná na lodi prostě báječně!!! 

Ara zelenokřídlý a Ara ararauna zdobí lodní krčmu

A Santa Maria vás vezme vykoupat a šnorchlovat pod nejvyšší útes v Evropě Cabo Girao. Svojí výškou 560 metrů je druhým nejvyšším útesem na světě.

Madeira je prošpikovaná levádami. To jsou kanály, které vedou vodu z hor do níže položených oblastí. A kolem nich se dá moc pěkně chodit. Tak vyrážíme?

Cestou uvidíme vodopády, rozkvetlé květiny, krásné domky.... zkrátka Madeiru.

Někdy jsem lezla po čtyřech. A to tehdy, když cestička byla jen 40 cm široká a vedle mě patnáctimetrový sráz. Někdy jsem musela nasadit čelovku a projít tajemným tunelem.

Nechodili jsme jen kolem levád. Vyrazili jsme i na nejvýchodnější část ostrova, poloostrov Ponta de Sao Lourenco. To je jedno z téměř nedotčených míst v Evropě. 

zdroj

 A i na tu válečku u moře došlo :) 

Z Madeiry jsme si kromě zážitků přivezli i Madeirské víno .... A troufám si tvrdit, že je lepší než Portské. 


A co vy, jaký typ dovolené preferujete?


Užívejte zbytek léta...
Krásný den...Kat....